Hledat mloky je jako hrát bingo v přírodě. Při převracení kamenů a mokrých klád můžete najítnebezpečné zářivé mnohonožky, slizké bílé larvy velké jako palec a nebo, pokud máte štěstí, malého a v přírodě ohroženého mloka.
Po téměř týden trvajícím hledání těchto vzácných obojživelníků v samotném srdci Mexika, v Sierra Gorda, jsme už ztráceli naději. Botami jsem šťouchali do mokré kůry popadanýchstromů, ve snaze objevit jakýkoliv náznak výskytu tvora, který si libuje v tmavých a vlhkýchúkrytech.
Roberto, vedoucí Programu pro zachování krajiny a partnerské organizace World Land Trust´sv Mexiku (Grupo Ecológico Sierra Gorda, GESG), nás vedl takřka neviditelnými pěšinamideštného pralesa rezervace Guayamé. Žádného mloka však už dlouhá léta v rezervacíchGESG nepotkal.
“Kam zmizeli?” říkali jsme si, zatímco jsme plní naděje nakukovali do bromelií usazených na stromech a nahlíželi pod mechové koberce. Mohli se stát obětí smrtelné pandemiechytridiomykózy (globálně rozšířené houbové onemocnění obojživelníků)? Byli už postiženizměnou klimatu?
Ale nakonec přece – bingo! Našli jsme prvního mloka v Sierra Gorda, zkroucený obrys podshnilou větví, na první pohled nehybný a bez života, který si po objevení nakonec vykračoval s jasným pohledem upřeným do dálky. Roberto dokonce nebyl podle nezvyklého rezavěčerveného zbarvení prokládaného tmavě modrou určit druh. Je docela dobře možné, že se jednalo o první pozorování tohoto druhu vůbec.
Stále čekáme na přesné druhové určení, nicméně dle Roberta je i tento druh ohrožen ztrátoupřirozeného prostředí a změnami klimatu. Objev nového druhu nám ovšem dává naději pro všechny živočišně druhy obývající naše chráněné rezervace v Sierra Gorda.
Nina Seale, editor pracující pro World Land Trust, partner organizace GESG ve Velké Británi
